Říjen 2011

Vencíkova cesta na sever

31. října 2011 v 19:18 | Vencík |  Moje dovolená ve Finsku (2011)

Být pracujícím člověkem skýtá i pár menších nevýhod - jednou z nich je skutečnost, že dovolená je příliš krátká :-( A tak jsem i já, přes všechen svůj odpor k létání, musela nějak přežít to své poprvé. Nebudu zdržovat bůhvijakými detaily, protože skoro každý nějakou tu cestu letadlem už absolvoval, i když mě to postihlo až ve 27 letech. Ale asi to není až tak překvapivé, když metrem jsem jela poprvé někdy na střední :D No jo, jsem holt z vesnice, sláma mi čouhá z bot... A jsem na to patřičně hrdá ;-)


Tak tedy, moje památná první cesta letadlem se uskutečnila dne 2.7.2011, kdy jsem po dlouhém čekání na letišti Ruzyně nastoupila do letadla směr Helsinki. Už na letišti jsem byla málem štěstím bez sebe, když jsem po dlouhé době opět zaslechla živě finštinu :-) A podle mého mínění tak celkově mezi cestujícími na trase Praha-Helsinki převládali Finové. Ten pohled dolů z letadla byl nádherný, dech beroucí!! Ten pocit stísněnosti naopak dost hrozný... Nevím, jestli mám klaustrofobii nebo co, ale ani mě nikterak netrápilo, že by to letadlo mohlo třeba spadnout, ale ta spousta lidí v malém, uzavřeném prostoru mě dost znervózňovala, podobně jako nápis "Plovací vesta je pod vaším sedadlem", umístěný na opěradle sedačky přede mnou... :-/ Ale cestu jsem naštěstí nějak přečkala a s nadšeným očekáváním dnů příštích jsem vystoupila na letišti ve Vantaa.

Ubytovala jsem se na již tradičním místě, ve svém oblíbeném Stadion Hostelu - na Olympijském stadionu v Helsinkách. A pak jsem se vydala na procházku městem. Užívala jsem si pohodovou atmosféru toho sobotního večera, kdy spousta lidí pobývala venku, protože to příjemné letní počasí k tomu úplně lákalo... Zatímco v Praze bylo ten den sychravo a nevllídno, v Helsinkách mě přivítalo sluníčko :-) Připadalo mi, že park Esplanadi je v tomhle ročním období úplně nejhezčí, protože je plný lidí užívajících si piknik venku na dece, většinou s krabicí pivních třetinek (až už ve skle nebo plechovek) po ruce :-) A samozřejmě mě napadlo, že mít zrovna tady a teď po ruce nějakého sparinga, tak s tímhle večerem naložím úplně stejně :))


Ale já jsem měla namířeno trošku jinam. Už dříve jsem totiž zjistila, že ten večer - nebo spíš noc - zpívá v klubu DTM Jenni Vartiainen. Chtěla jsem se jít podívat a docela jsem se na ten koncert těšila, ale když jsem tam dorazila někdy kolem čtvrt na 12 a viděla jsem tu frontu, tak jsem v ní sice chvilku stála, ale pak jsem to vzdala, protože to vypadalo, že to bude fakt na dlouho a já jsem musela brzy ráno vstávat, abych stihla letadlo do Kittilä... A tak jsem se pomalu ale jistě vrátila do hostelu a šla jsem spát.

Ráno mě čekala další cesta letadlem, tentokrát z Helsinek do městečka Kittilä s mezipřistáním v Ivalo. Letadlo společnosti Finnair bylo pozitivní v tom, že mi připadalo trochu prostornější (nevím, možná to byl fakt jen takový pocit..), ale naopak jsem trošku postrádala nějaké to pivko, co jsem na cestě z Prahy do Helsinek měla tak trochu jako uklidňující prostředek ;-) Ale chápu to, ve Finsku by při tamějších cenách alkoholu na tom asi dost prodělávali...

Ten pohled z letadla při přistáváních v Laponsku byl dokonalý, nezapomenutelný - vypadalo to, jako by všude kolem byl jen nekonečný les a jezera :-) Jako kdybych v té chvíli Finsko neznala ani trošku, jako kdybych ho viděla úplně poprvé - najednou jsem se znovu stala tím děckem, co poprvé pozoruje okolní svět, je nadšené tím vším a nejradši by ani nemrkalo víčky, aby snad náhodou nepropáslo něco úžasného... :-) A ten pohled z ptačí perspektivy na krajinu za severním polárním kruhem úžasný opravdu byl!!


Více fotek z Helsinek je k vidění v Galerii.



Začínám psát...

15. října 2011 v 20:55 | Vencík |  Moje dovolená ve Finsku (2011)

Dneškem počínaje začínám pomalu ale jistě psát vyprávění o své letošní dovolené ve Finsku. Přestože je to už nějaký čas zpátky, nebojím se, že bych nedopatřením opomenula některé důležité události a detaily, mám totiž všechno podstatné zaznamenáno v sešítku, co cestoval po Finsku se mnou :-) Moje zápisky musely tentokrát před zveřejněním tady na blogu projít cenzurou, protože některé detaily mají trošku deníčkový charakter ;) Ale i tak budu mít hodně co psát...