Červen 2017

Vencíkova cesta na západ

27. června 2017 v 21:32 | Vencík |  Jen tak...

To takhle sedneš do auta a vyrazíš na pracovní cestu. A po příjezdu na místo nechápeš a v duchu tě napadá: Sakra, nejela jsem až moc na západ, takže jsem vlastně na východě? Vynalezla jsem teleport? Jak asi vypadá opravdová Hanoj? Ale proč mě tady zdraví německy?

Už jsem tady přes měsíc. Právě sedím u stolu a popíjím "trà linh chi", čaj z houby lesklokorky lesklé. V mokrém čajovém sáčku prosvítá cosi nápadně připomínající malé kousky dřeva, ale budiž… Pořád lepší než džus z aloe :-) Nebo "pivo" Saigon vyrobené ze sladu, chmele, vody a rýže. Uklidňuju se, že co mě nezabije, mě posílí… A zatím opravdu žiju. Uvidíme po čaji ;-)

Výjimečně, když stojím před restaurací v centru města a snažím se na tabuli rozluštit křídou psaný jídelní lístek, zalituju na chvilku, že jsem ve svém mládí byla až takový ignorant… Po devíti letech fyzické přítomnosti na hodinách němčiny si vybavím jen několik slov - základní číslovky, Hund, Katze… Jenže to v hospodách jaksi nevaří. I když, žábu už jsem tady na jídelním lístku viděla, možná časem objevím i další zajímavosti :-)

Chcete zaručeně pravou bundu Mamut, tričko Adidas, zahradní divoké prase nebo trpaslíka exhibicionistu, pozlacenou kočku, bambusové výhonky, neznámé ovoce podivného tvaru nebo náhodně vybrané "cotoksakruje" ze spodní poličky v krámku? Není problém, přivezu.

Jestli teď přemýšlíte, na kterém konci světa to vlastně jsem, připojím pár malých indicií: v blízkém okolí se nachází mimo jiné sopka, jedno větší rašeliniště, řeka, dvě přehrady, lázně, město s kratičkým názvem… A samozřejmě nějaké ty bordely, jak už to v pohraničí bývá. Takže:

Vítejte v Chebu :-)

Tahle část Čech je tak trochu jiný, svérázný svět. A já si pomalu zvykám. Ale zároveň mi to nedá, abych tady na stránkách aspoň krátce nepopsala realitu zdejšího života, než si zvyknu úplně a nepřijde mi to už ani trochu divné… :))

Vypila jsem hrnek čaje z lesklokorky. Pokračování článku (možná) bude…